Doktorské studium

Studijní obor Kartografie, geoinformatika a dálkový průzkum Země

Stručná charakteristika oboru

Obor Kartografie, geoinformatika a DPZ rozvíjí své posluchače v technikách zpracování prostorových dat a v možnostech digitální i analogové kartografické prezentace o jevech probíhajících ve fyzickogeografické a socioekonomické sféře Země. Orientuje se jednak na tradiční složkové chápání kartografie, jednak na komplexní řešení problémů v rámci geografických informačních systémů (GIS) a dálkového průzkumu Země (DPZ) za pomoci nejmodernějšího programového a počítačového vybavení. Doktorandi jsou vedeni k chápání a teoretickému i praktickému využívání kartografické vizualizace pro kartografické modelování zobrazovaných jevů. Přitom je velká pozornost kladena na otázky spjaté s přicházející érou velkých dat (Big Data), zejména na kvalitu dat a schopnost jejich kritického výběru z různých zdrojů pro rozmanité uživatele podle jejich potřeb.
Při studiu je pozornost věnována adaptabilní elektronické kartografii, kartografické generalizaci v digitálním prostředí, tvorbě a využívání národních prostorových datových infrastruktur a evropských a globálních prostorových datových projektů, jakými jsou COPERNICUS, INSPIRE, Global Map, GSDI, Digital Earth, Future Earth,Geografická databáze OSN a UN-GGIM. Doktorandi se dále seznamují s webovou kartografií a všemi aktuálními formami kartografické prezentace. Pozornost je věnována i využití geografických informací od dobrovolníků (VGI- volunteer geographic information), resp. ze sociálních médií (SMGI). Kromě obsahových a technologických aspektů je pozornost věnována i legislativním a bezpečnostním aspektům prostorových dat. V návaznosti na základní dokumenty ČR a EU v oblasti informační politiky a vytváření informační a znalostní společnosti se studenti věnují i uplatňování geografických informací v rámci portálů veřejné správy a samosprávy, jakož i portálů soukromých, resp. studijních.

Profil absolventa oboru

Student získává hluboké teoretické a praktické poznatky, pracovní návyky a dovednosti, které mu umožňují adekvátně formulovat a řešit vědecké problémy týkající se studia procesů a jevů v krajinné sféře Země z pohledu jednotlivých složek trvale udržitelného rozvoje, tj. ekologických, ekonomických, sociálních, technologických, kulturních a etických. Doktorand zvládá široké spektrum metod geoinformatiky, analytické, webové, kontextové, adaptabilní a elektronické kartografie a DPZ, zejména metody kartografické generalizace, kartografické vizualizace, metody analýzy, zpracování a interpretace dat a informací DPZ. Přitom se opírá o znalost historických map, analogových a digitálních (zejména tematických) mapových děl a atlasů.
Absolvent je také schopen vstupovat, spolupracovat a doplňovat data a informace do českých, evropských, resp. globálních prostorových datových projektů. Je schopen tvůrčím způsobem reagovat na požadavky využití geografických informací pro potřeby informační / znalostní společnosti, zejména pak při tvorbě národní geografické informační infrastruktury ČR a portálů veřejné správy a samosprávy. Znalost analytické a webové kartografie, jakož i využití IS pro zpracování vědeckých i praktických úkolů, schopnost integrace geografických dat, jejich analýzy a interpretace dává absolventovi dobrou možnost uplatnění jak na výzkumných pracovištích vysokých škol či akademie věd, tak i v aplikovaném výzkumu pro širokou škálu institucí a pracovišť zpracovávajících prostorové informace (katastrální a krajské úřady, vládní úřady, ekologicky a ekonomicky zaměřená pracoviště aj.) a v široké podnikatelské činnosti.

Vstupní požadavky na uchazeče o přijetí ke studiu

Formální požadavky pro přijímací řízení stanovuje Přihláška k doktorskému studiu. Zájemce o studium, který je absolventem magisterského studia geografie a kartografie nebo příbuzného oboru, si vybírá téma a školitele podle zveřejněné nabídky témat disertačních prací, popř. se může obrátit s návrhem tématu přímo na školitele. Přijímací zkouška probíhá před komisí se zohledněním následujících požadavků:

• odborné znalosti v rozsahu magisterského studia geografie se zaměřením na kartografii, geoinformatiku a DPZ,
• písemný anglický elaborát o předpokládaných cílech, metodách a výsledcích, doktorské disertační práce v rozsahu 1-2 stran a ústní prezentace této tematiky v anglickém jazyce,
• předložení diplomové práce, popř. odborných publikací,
• vedení části nebo celé zkoušky v anglickém jazyce.

 Odborné znalosti z kartografie, geoinformatiky a DPZ hodnotí zkušební komise max. 70 body, přičemž 35 bodů je minimem pro splnění této části. V hodnocení znalostí angličtiny je třeba získat z maxima 30 bodů minimálně 15 bodů. Pro složení přijímací zkoušky je tak třeba získat ze 100 možných bodů minimálně 50 bodů, při současném splnění požadavku minimálního počtu bodů v obou částech zkoušky.

Studijní povinnosti a podmínky ukončení studia

Individuální studijní plán

Individuální studijní plán (ISP) platí v plném rozsahu jak pro studenty prezenční, tak i kombinované formy studia. V případě nemožnosti splnění některé jeho části v požadovaném rozsahu může školitel (vyučující předmětu) stanovit náhradní plnění, které podléhá schválení předsedy Oborové komise pro kartografii, geoinformatiku a DPZ.

• Část A: zahrnuje povinné předměty podle zvoleného oboru studia, stanovené oborovou radou/komisí, zakončené obvykle zkouškou.
• Část B: zahrnuje povinně-volitelné předměty, doporučené studentovi školitelem s cílem rozšíření potřebných znalostí s ohledem na DSP a téma disertační práce.
• Část C: zahrnuje aktivní účast studentů na oborových geografických seminářích I-IV.
• Část D: zahrnuje pomoc studentů ve výuce I-VI podle požadavků Geografického ústavu.
• Část E: vypracování tezí disertační práce. Teze obsahují především přehled řešené problematiky na základě rešerše domácí a zahraniční literatury včetně metod zpracování tématiky doktorské disertační práce (návaznost na studium literatury I-II, specifikované rozsahově školitelem). Předkládají se v podobě písemného elaborátu školiteli.
• Část F: prezentace výsledků dizertační práce. Jde o publikaci výsledků (části výsledků) v domácím resp. v zahraničním odborném resp. vědeckém recenzovaném časopise ve světovém jazyce indexovaném v databázích SCOPUS a WoS.

Část G: příprava dizertační práce I-VII.

Obsah a rozsah státní doktorské zkoušky, požadované znalosti

Student u státní doktorské zkoušky prokazuje, že zvládl do hloubky problematiku kartografie, geoinformatiky a DPZ, včetně odpovídajících technik a dovedností. Cílem je prověřit jak znalostní úroveň, tak schopnosti aktivního řešení problému, včetně jejich komplexního chápání a aplikace odpovídajících metod analýzy a syntézy. Ke státní doktorské zkoušce se může student přihlásit nejdříve po splnění požadavků ISP v částech A, B, C a E, tedy na konci druhého roku studia.

Vlastní ústní zkouška zahrnuje zkušební okruhy z oblastí:

1. Prostorová data pro kartografii a geoinformatiku: analýza, zpracování, legislativní aspekty.
2. Metody kartografické generalizace, modelování, vizualizace a interpretace.
3. Integrace dat z digitálních a analogových zdrojů.
4. Prostorové datové projekty: ČR, Evropa a svět.

Požadavky na doktorskou disertační práci

Doktorská disertační práce by měla řešit aktuální téma z oblasti kartografie, geoinformatiky nebo DPZ, které může přinést nové původní vědecké poznatky. Předložením práce prokazuje doktorand schopnost samostatné tvůrčí vědecké práce, a to zejména:

1. formulovat podstatu řešeného problému a dílčí a celkové cíle, vedoucí k řešení,
2. získat potřebná data, zhodnotit je a zpracovat v souladu se současnými metodami,
3. analyzovat získané výsledky v kontextu dosavadních bádání, vztahů a souvislostí,
4. formulovat závěry se zřetelem na jejich dopady a další rozvoj dané vědní disciplíny.

Doktorskou dizertační práci lze předložit k obhajobě až po splnění částí A-F ISP. Může mít formu samostatného vědeckého pojednání nebo může být předložena jako soubor publikovaných prací uchazeče s odpovídajícím komentářem a vymezením jeho podílu na publikovaných pracích.

Příklady témat disertačních prací:

• Návrh interaktivního atlasu ve zvolené tématice.
• Metody automatizované kartografické generalizace.
• Automatizovaná kartografická vizualizace v elektronickém prostředí.
• Rychlé mapování pro krizový management.
• Kognitivní aspekty mapových znakových sad ve zvolené tematice.
• Kartografické aspekty evakuačních plánů ve 2D a 3D.
• Vývoj kartografického jazyka.
• Kognitivní aspekty mapové percepce a kartografická gramotnost.
• Transformace datových modelů pro prostorové informace.
• Výzkum a vývoj mobilní aplikace pro precizní zemědělství.
• Vizuální prvky a jejich vliv na chování uživatele ve 3D virtuálních prostředí.
• Exploratorní analýza (časo)prostorových dat.
• Kartografická vizuální analýza masivních datových sad.
• Implementace dat evropského satelitního programu Copernicus ve vybrané oblasti.
• Modelování vlivu antropogenní činnosti prostředky dálkového průzkumu Země.
• Sociální média a jejich potenciál pro krizové řízení.
• Krizový management a Digitální planeta Země: koncepce, nová paradigmata, vizualizace.
• Chytrá města: geoinformatická podpora inovativních řešení.

Informace o individuálním studijním plánu

P – povinný, PV – povinně-volitelný

Seznam členů oborové komise

Seznam školitelů

Komise pro státní doktorské zkoušky a obhajoby

Seznam aktuálních témat doktorských prací

Odkaz na vlastní stránky oboru