Doktorské studiumStudijní obor Obecné otázky matematikyStručná charakteristika oboruObor Obecné otázky matematiky má dva podobory:
V podoboru Dějiny matematiky je pozornost věnována hlavně problematice 19. a 20. století a speciálně české matematice; nejsou však opomíjeny ani biografické a bibliografické aspekty. Historie matematiky úzce souvisí s otázkami výuky matematiky, neboť vývoj je podmiňován i předáváním poznatků prostřednictvím učitelů a učebnic. V zahraničí je často didaktika s historií matematiky spojována do jednoho oboru. Podobně tomu bylo dříve i u nás (Q. Vetter /1881-1960/, F. Balada /1902-1961/). Doktorské studium podoboru Výuka matematiky je zpravidla zahajováno až po několikaleté učitelské praxi uchazeče, a to zejména kombinovanou formou (současné prověřování poznatků v učitelské praxi). Jednou částí disertační práce může být např. sepsání učebního textu, sbírky úloh apod., včetně metodického komentáře, rozboru obtížných partií apod. To vše však musí být podloženo vyhodnocením závěrů ve školské praxi a fundovaným shrnutím získaných závěrů. Cíle studia Obor Obecné otázky matematiky je koncipován převážně, nikoliv však výhradně, pro absolventy učitelského studia matematiky. Cílem je vychovat erudované středoškolské, respektive vysokoškolské učitele matematiky schopné samostatné tvůrčí práce. Proto obor zahrnuje tři nezbytné aspekty výchovy kvalifikovaných pracovníků v této oblasti: nadstandardní matematickou průpravu výrazně převyšující magisterskou úroveň studia a kvalitní vzdělání v didaktice matematiky, v historii a filozofii matematiky. Profil absolventa oboruAbsolvent je schopen se dobře orientovat ve svém oboru. Dobře se uplatní jako středoškolský, resp. vysokoškolský učitel. Vstupní požadavky na uchazeče o přijetí ke studiuPro přijetí do oboru Obecné otázky matematiky je požadována bezpečná znalost hlubších základů celé středoškolské matematiky a základních univerzitních matematických kursů, povšechná orientace v dějinách matematiky, dobré zvládnutí metodiky řešení úloh středoškolské matematiky, zájem o tuto problematiku a znalost alespoň jednoho světového jazyka. Uchazeč musí složit přijímací zkoušku a získat alespoň 60/100 bodů takto:
Studijní povinnosti a podmínky ukončení studiaIndividuální studijní plán Při prezenční formě je student povinen absolvovat alespoň čtyři řádné fakultní jednosemestrální předměty z oblastí matematiky, které mu individuálně určí jeho školitel. Student je rovněž povinen pravidelně navštěvovat semináře z historie a didaktiky matematiky, pomáhat při přípravě a vedení výuky bakalářských a magisterských předmětů, jejich zkoušek a recenzovat bakalářské práce (zápisem předmětu Pomoc při výuce každý semestr). Jak v prezenční, tak i kombinované formě studia, na základě pravidelných konzultací se školitelem, se student soustředěně věnuje samostudiu s cílem rozšíření znalostí daného oboru a získání potřebných podkladů k napsání disertační práce (zápisem předmětů Studium literatury, Rešeršní projekt a Příprava disertační práce). Před završením doktorského studia student musí připravit alespoň dva původní články na téma chystané Ph.D. práce a vystoupit s příspěvkem nebo přednáškou v cizím jazyce v programu na některé mezinárodní vědecké akce (zápisem předmětů Příprava publikace a Odborná přednáška v cizím jazyce). Obsah a rozsah státní doktorské zkoušky, požadované znalosti Před podáním přihlášky ke státní doktorské zkoušce student musí připravit alespoň jeden původní článek na téma chystané Ph.D. práce. Státní doktorská zkouška má tři součásti:
Zvláštní důraz je přitom kladen na tu součást, která odpovídá zaměření disertační práce. Požadavky na doktorskou disertační práci Disertační práce musí obsahovat původní a časopisecky publikované výsledky nebo výsledky k publikaci přijaté. Okruhy témat disertačních prací:
Seznam aktuálních témat disertačních prací pro daný akademický rok je uveden níže na stránce. Informace o individuálním studijním plánuKomise pro státní doktorské zkoušky a obhajoby |