Doktorské studium

Studijní obor Pokročilé nanotechnologie a mikrotechnologie

Stručná charakteristika oboru

Obor „Pokročilé nanotechnologie a mikrotechnologie“ poskytne studentům znalosti a dovednosti zaměřené zejména na problematiku nanotechnologie materiálů a struktur obecně vhodných pro nanoelektroniku a nanofotoniku. Tato oblast zahrnuje jak přípravu, tak charakterizaci nanostruktur (konkrétně budou zkoumány polovodičové nanostruktury, kovové a magnetické nanostruktury, oxidové supravodiče a magnetika, nanotrubice, nanovlákna, supramolekuly a nanoelektronické prvky jdoucí za hranice Mooreova zákona, atd.). Součástí oboru jsou také biologické a medicínské aplikace uvedených materiálů a produktů (např. biosenzory, nanotečky apod.).

Spolupracující instituce

Při zajištění kvalitativní úrovně oboru spolupracuje Přírodovědecká fakulta MU s CEITEC MU a s dalšími institucemi v ČR i v zahraničí. Jde zejména o spolupráci ve výzkumu v několika oblastech fyziky a technologie kondenzovaných látek, dále i prostřednictvím externích členů oborové komise a externích školitelů. Jsou to například

• Vysoké učení technické v Brně,
• Ústav přístrojové techniky AV ČR v Brně,
• Ústav fyziky materiálů AV ČR v Brně,
• Fyzikální ústav AV ČR v Praze,
• Keplerova univerzita v Linci, Rakousko,
• Technická univerzita v Berlíně, Německo,
• CNRS  v Grenoblu, Francie,
• Univerzita ve Stuttgartu Německo,
• CNR v Bari, Itálie,
• KIST v Seoulu, Korea.

Profil absolventa oboru

Student absolvováním studia získá dostatečné odborné znalosti a dovednosti potřebné pro řešení různorodých vědeckých problémů výzkumných a vývojových institucí a průmyslové praxi. Absolvent bude schopen na potřebné úrovni aplikovat pro další rozvoj oboru na pracovištích svého dalšího působení (akademických a vědeckých institucích a institucích realizační oblasti) a přispět ke zlepšování konkurenceschopnosti výstupů výzkumné a aplikační oblasti těchto institucí. Koncepce studijního programu umožňuje studentům získat dostatečné kompetence pro spolupráci v národních a mezinárodních vývojových, konstrukčních a vědecko-výzkumných týmech. Absolvent tohoto oboru získá solidní schopnosti a dovednosti působit ve vědeckých a výzkumných centrech nejenom v České republice, ale i v zahraničí.

Vstupní požadavky na uchazeče o přijetí ke studiu

(A) Odborné požadavky:

• Zájem o vědeckou práci ve fyzice a schopnost fyzikálního myšlení.
• Všeobecné znalosti fyziky v rozsahu standardního magisterského stupně fyziky nebo příbuzného oboru.

(B) Jazykové požadavky:

• Schopnost studia odborných fyzikálních textů v anglickém jazyce. Schopnost písemné a ústní komunikace na odborná témata v angličtině, případně v dalších světových jazycích.

(C) Další požadavky:

• Motivační rozprava o představě uchazeče o tématu disertační práce.

Hodnocení přijímací zkoušky a nutné podmínky pro přijetí:

• Část (A) … dosažení 40 bodů z 60 možných
• Část (B) … dosažení 20 bodů ze 40 možných
• Část (C) … nebodována

Studijní povinnosti a podmínky ukončení studia

Standardní doba studia je 4 roky, minimální kreditová hodnota studia je 240 kreditů. Forma studia je buď prezenční, nebo kombinovaná. Studium se ukončuje (§47 odst. 4 zákona o VŠ a pravidel Studijního a zkušebního řádu Masarykovy univerzity - SaZŘ)

• státní doktorskou zkouškou,
• obhajobou disertační práce.

Průběh studia se řídí individuálním studijním plánem (viz níže) a relevantními ustanoveními SaZŘ (zejm. Část čtvrtá). Účast ve výuce podléhá ustanovením čl. 9 SaZŘ s těmito výjimkami: účast na odborných seminářích Ústavu fyziky kondenzovaných látek PřF MU, popřípadě odborných seminářů jiných ústavů, jejichž tematika se vztahuje k tématu disertační práce (určuje školitel) je po celou dobu studia povinná v prezenční i kombinované formě,

• účast při výuce předmětu Pomoc při výuce je povinná v prezenční i kombinované formě v rozsahu stanoveném školitelem,
• účast na jednorázových seminářích a prezentacích sloužících k hodnocení studentů (jsou-li předepsány) je povinná v prezenční i kombinované formě,
• účast ve výuce dalších, zejména experimentálních předmětů důležitých z hlediska zaměření disertační práce, popřípadě jednorázových přednáškách hostujících odborníků, bezprostředně se týkajících tématu disertační práce; výčet těchto předmětů stanoví školitel.

Individuální studijní plán

Individuální studijní plán sestavuje školitel s ohledem na téma disertační práce. V rámci studijního plánu absolvuje doktorand jednak předměty přímo související s tématem disertační práce, jednak předměty dotvářející jeho odborný profil:

• profilující předměty: přednášky a semináře s obecnou fyzikální tématikou, jejichž cílem je rozšíření jeho fyzikálního vzdělání a prohloubení fyzikálního myšlení, umožňující kvalifikovaný přístup k řešení specializované fyzikální problematiky, včetně odborných seminářů,
• detailní orientace v oblasti tématu disertace, znalost základní světové literatury v tomto oboru,
• stáž na zahraniční či tuzemské instituci,
• vlastní pedagogickou činnost v kurzech pregraduálního studia, jejímž cílem je získání praktických zkušeností (předmět Pomoc při výuce),
• předměty související s jazykovými kompetencemi,
• přípravu disertační práce, studium relevantní literatury a přípravu publikací a konferenčních či seminárních prezentací,
• dosažení původních vědeckých výsledků a jejich publikace.

Obsah a rozsah státní doktorské zkoušky, požadované znalosti

• Všeobecný přehled ve fyzice pevných látek a souvisejících oblastí. v rozsahu stanovovaném individuálně s přihlédnutím k tématu doktorské disertace.
• Podrobné znalosti v oblastech:
  • struktury krystalů a nekrystalických pevných látek,
  • elektronových a vibračních stavů kondenzovaných látek ,
  • rentgenových a optických metodik.

Požadavky na doktorskou disertační práci

• Obsahuje obvykle ucelený přehled o stavu problematiky.
• Musí obsahovat vlastní výsledky, srozumitelně a dostatečně podrobně prezentované.
• Zřetelně musí být oddělen vlastní přínos.
• Obvykle by také měl být posouzen výhled dalších možností studia v dané oblasti.          

Témata disertačních prací: 5 příkladů z poslední doby:

• Teoretické studium elektronové struktury vysokoteplotních supravodičů a jiných materiálů se silně korelovanými elektrony.
• Chemická syntéza nanočástic slitin kovů s řízenou morfologií a složením.
• Elektronové vlastnosti oxidových heterostruktur.
• Plazmochemická depozice funkčních povlaků pro biomedicínské aplikace.
• Predikce fázových diagramů nanoslitin metodami CALPHAD a ab-initio.

Informace o individuálním studijním plánu

Seznam členů oborové komise

Seznam školitelů

Komise pro státní doktorské zkoušky a obhajoby

Seznam aktuálních témat doktorských prací